Vítejte na stránkách Spolku Jamník

Krátce o hornictví v Jemnici

Počátky jemnického hornictví nejsou známy. Publikované názory jeho počátky spojují s keltským prospektorstvím. S hornictvím patrně souvisí i původ místního jména Jemnice, dříve Jamnice. Jamníky byli nazýváni horníci, kteří dobývali rudu způsobem těžby, tzv. jámováním. V blízkosti dolů s největším či nejvýnosnějším zdrojem stříbrné rudy byla založena hornická osada, která se záhy stala hospodářským centrem okolních nalezišť rud.
První písemná zpráva o hornictví v okolí Jemnice pochází z roku 1227. Listina, ve které je hornictví zmiňováno, souvisí primárně s dokončením opevnění města, které bylo založeno na protějším skalnatém ostrohu nad Želetavkou a je v části, která se týká jihlavské horní správy a soudu, prohlášena za falsum. Na existenci starých dolů v okolí města poukazuje i listina markraběte Karla z roku 1345, kterou udělil jemnickým horní práva k nově otevřeným zlatým dolům ve Šťítkách u Želetavy. Traduje se, že ve druhé polovině 14. Století byla v Jemnici mincovna. Upomíná na ni listina z roku 1384, ve které je zmiňován jemnický rychtář a tehdy mincmistr Martin z Radotic. Ten se stal od roku 1390 mincmistrem markraběcí mincovny v Brně. Jemnické mincovně je přikládán též původ městské mince se šachovanou orlicí a písmenem G (Gomenitz) v prsním štítku.
Husitské války i doba pohusitská se negativně zapsaly do dějin jemnického hornictví, na které měly zničující dopad.
V roce 1530 se Jemnice stala vrchnostenským městem. První majitel panství Jindřich z Lomnice a Mezeříčí usilovalo obnovení těžby v dolech. V roce 1537 vydal pro zdejší doly listinu svobod, která upravovala základní pravidla těžařů při těžbě. V roce 1539 mu byla Ferdinandem I. udělena propůjčka na těžbu stříbrné rudy.
Další zmínky o jemnických dolech pocházejí z let 1620 a 1713. V obou případech se jednalo o pokusné obnovení těžby, které byla zmařeno v roce 1620 lokálními vojenskými střety a v roce 1713 pro spory mezi městem, které uplatňovalo svá někdejší práva k těžbě, a majitelem panství Maxem Arnoštem z Vlašimi.
Poslední pokus o obnovení těžby pochází z let 1830-1832. Tehdejší majitelka panství Terezie Trauttmansdorfová hodlala obnovit těžbu. Počátky se jevily velmi slibně. Záhy vše ztroskotalo, neboť Jemnici postihl zničující požár a veškeré úsilí a finance bylo nutno věnovat obnově města. V lokalitě dolu v Podolí jsou patrny dvě šachty. Dvě štoly pojmenované Jan Nepomucký a Terezie jsou raženy v hloubce 18-20 m. Žíly jsou vesměs orientovány sever – jih a procházejí napříč údolím ve sklonu 65 až 78 stupňů. V roce 2011, při hloubení kanalizačního výkopu, bylo v hloubce 3 m pod silnicí vedoucí do Dačic odkryto křížení dvou mělce ražených štol. Po zaměření nálezu a pořízení jeho fotodokumentace bylo místo z bezpečnostních důvodů zasypáno.

Dačický vlastivědný sborník č.3 z r. 2005: Listiny z roku 1345 o dolování v okolí Jemnice (PDF, 350 kB)

Dačický vlastivědný sborník č.4 z r. 2007: Rudné hornictví v okolí Jemnice a jeho vliv na vznik jemnického Podolí (PDF, 220 kB)

Dačický vlastivědný sborník č.6 z r. 2011: Jemnice a Lucemburkové (PDF, 380 kB)

Mapka důlního podniku Terezie v Jemnici, z r. 1832 (PNG, 90 kB)

Prezentace spolku Jamník na webu města Jemnice z r. 2017